Kamil Krbálek
- Počet článků 82
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1587x
Seznam rubrik
Kamil Krbálek
Vegetariánská kuchařka
Nedávno jsme měli mezinárodní setkání na Moravě, krásné místo, nádherná příroda, ale jídelna jak z reálného socialismu, ale Laco ujišťoval, že jídla budou vegetariánská, má to prý domluvený. Paní kuchařky byly milé a dělaly všechno, co nám na očích viděly, a tak zapékané těstoviny se zeleninou vypadaly báječně. Indián Adam z kmene Cheerokee do mě ve frontě šťouchnul, aby se ujistil, že to jídlo je opravdu bez masa. Když jsem stál u okénka, ještě jsem se pro jistotu zeptal. „Ne, žádné maso tam není,“ ujišťovala Adama i ostatní vegetariány ta milá paní.
Kamil Krbálek
Zásadně nečtu návody
Zásadně nečtu návody. Vždycky se divím, že výrobce různých zařízení ještě baví vytvářet něco, co vůbec nikdo nepotřebuje. Je přeci známo, že muži zásadně návody nečtou, protože jaksi přirozeně a intuitivně od přírody umějí ovládat všechny ty mobily, navigátory, televize, videa, mp3 přehrávače atd. A ženy je nečtou, protože jsou psané muži pro muže, čili jim nerozumějí, což často dávají najevo. Ženám chybí v návodech emoce. Ale stačí jim to trochu emocionálněji vysvětlit a umějí přístroj ovládat jedna dvě.
Kamil Krbálek
Ranní zvyk
Mám takový ranní zvyk, dávám v autobuse spolucestujícím jména. Někdo cestou do práce spí, někdo čte noviny, někdo klábosí. Já koukám po lidech. A když si někoho zapamatuju nebo mě zaujme, dostane se mu té cti, že mu udělím jméno. Týká se to samozřejmě v převážné většině dívek, slečen a dam, protože ty mě dokážou zaujmout nejsnáze, stačí když si vezmou minisukni a sednou si někde poblíž, to jsem hned zaujatý celou cestu.
Kamil Krbálek
Hudební vepřo knedlo zelo
Minulý týden měla naše vesnička to štěstí, že do ní na svém světovém turné zavítaly hvězdy půlnočních teleshoppingů, držitelé platinových desek a čeští bí džís Eva a Vašek. Hospoda U Nováků praskala ve švech, sálem zněl sborový zpěv světových megahitů jako je Bílá orchidej a všichni byli spokojeni. Mám to z první ruky, protože taťka tam jako zkušený požárník měl protipožární dozor asi pro případ, kdyby místní důchodci začali dělat před podiem výtržnosti.
Kamil Krbálek
Kráska na ulici
Před pár lety mi kamarádka vyprávěla, co zažila v nemocnici, odkud se právě vrátila. Doktor, její známý, byl prý úplně zdrcený, když ho potkala. Tak se ho zeptala, co se stalo. Vyprávěl jí, že právě amputoval nohu krásný patnáctiletý holce. Kamarádka si myslela, že amputace teď nejsou až tak strašné, vždyť Lou Fanánek Hagen, Ďábel s jednou nohou, dokonce řádí na rockových koncertech. Doktor jí vyvedl z omylu, týhle holce museli vzít až kyčelní kloub, protože tam měla nádor, takže nebude moci mít žádnou protézu.
Kamil Krbálek
Včera se narodila Zuzanka
Včera se kamarádům narodila Zuzanka a já jim, rodičům, tímto posílám mnoho upřímných gratulací, protože je to holka jako buk, veliká a těžká!!!. Ať vám dělá jenom radost, vždyť za chvíli půjde do školy a bude maturovat a vdávat se a bude z ní doktorka práv nebo kosmonautka. No jo, Zuzanka s náma vlastně už byla na dovolený, ale tam ještě třiapůl kila neměla, spíš tak půl deka. Jó, to bylo v době, kdy počítače ještě neviděly, neslyšely a nemluvily, a byl klid.
Kamil Krbálek
Skok
Tohle povídání je o skoku. Skok je docela jednoduchá záležitost, proto lidi skáčou od nepaměti, ze stromu, do vody, na záda. Člověk je někde nahoře a chce se rychle dostat dolů, tak skočí. Teď se skoky zmodernizovaly, skáčeme z letadel, bungee jumping, atleti skáčou do dálky nebo do výšky. Neo z Matrixu skočí z mrakodrapu na mrakodrap. Sebevrazi skáčou ze všeho, co je dost vysoké. Tohle povídání bude o jiném skoku, bude o tom tvém. Skok není myšlenka, není to ani slovo, skok je skok, nic víc, ale taky nic míň.
Kamil Krbálek
Ach jo
"Znám pár lidí, kteří vydávají spoustu světla. Je to tím, že sami hodně světla vstřebali. Přímo září. Samozřejmě to není světlo, jaké byste mohli vidět na vlastní oči. Ale my hodně částí světelného spektra vidět nemůžeme. Přesto pociťujeme důsledky jeho existence. Předpokládá to dívat se trochu jinak."
Kamil Krbálek
Víkend v Atlantidě
Strávil jsem víkend v Atlantidě, v Zatopené zemi, asi jste už o ní slyšeli. Pamatuju si na spoustu svých minulých životů, ale tentokrát bylo vzpomínání pěkným fičákem. Živé obrazy, vůně, doteky, zvuky, chuť moře, emoce, úžasné myšlenky a samozřejmě vztahy a sex (ale to tady rozebírat nebudu :-). Už ani nepotřebuju být v nějakém transu, hypnoze nebo hladině alfa, abych se do minulého života dostal, vnímám ho v bdělém stavu jako druhý plán reality. Vařím, žehlím, dělám na počítači, chodím po lese nebo se dívám na televizi, ale zároveň jsem i v tom druhém světě, vnímám ho a prožívám. Emoce jsou vždy skutečné, směju se, pláču, mám radost nebo jsem smutný podle toho, co se právě děje tam na druhé straně. Proč o tom píšu sem? Vnímal jsem také život lidí v té době, uvědomoval si společenské vztahy i to jak fungovala tehdejší společnost. Možná to zaujme i Vás. Hodně jsem si uvědomovat rozdíly mezi dneškem a tou dobou a byl jsem smutný, jak ten náš svět je nefunkční, bez radosti a bez lásky mezi lidmi.
Kamil Krbálek
Nové služby Českých drah
České dráhy teď zavedly ve vlaku Intercity na trase Budapešť-Berlín novou službu, bezdomovci za jízdy vybírají koše. Vlastně se tím rozšířila nabídla služeb, které začaly ČD poskytovat už ve vlacích Pendolíno. Jednou jsem s ním omylem jel a zíral jsem s otevřenou pusou, někde mezi Kolínem a Pardubicema se neslyšně otevřely dotekem ovládané dveře a do vagonu vstoupila jakási osoba v ošuntěných šatech a se čtyřma igelitkama v rukou. Koukali jsme na ní s kamarádem jak na marťana a čekali, co se bude dít. Když šla paní kolem nás, vytáhla z igelitky mokrý hadr a začala stírat podlahu, pak ještě s dovolením vybrala koš. Byli jsme naprosto paf, takový komfort jsme opravdu nečekali.
Kamil Krbálek
Sexuální obtěžování
Dnes jsem přišel do práce v nové košili, je žlutá s jemnými proužky. Už pět ženských se na mě zasněně dívalo a rozplývalo se, jak mi to sluší, že úplně zářím a že vypadám štíhlejší. Přemýšlím, jestli tohle není to v médiích propírané sexuální obtěžování.
Kamil Krbálek
Odborník přes prsa
Jsem odborník přes prsa. Nestydím se za to, přesto se mé odborné znalosti stále rozšiřují a já dychtivě čerpám stále nové a nové informace.
Kamil Krbálek
Pozor, zpoždění se může změnit
Včera jsem jel vlakem do Prahy a zase jsem byl nadmíru spokojený. Vlak přijel přesně na čas a dokonce mnohem hezčí než jsem předpokládal. Čekal jsem obyčejný zaplivaný rychlík a místo něho přijel luxusní expres s pohodlnými koženými sedadly. Bylo v něm čisto a nebyl ani moc zaplněný, takže jsem si v klidu sedl. Cestující byli příjemní a usměvaví. Když přišla průvodčí usmála se a rychle rozptýlila mé obavy, jestli jsem si náhodou nezapoměl koupit nějaký příplatek za luxus: „dnes je to gratis,“ řekla velkoryse. Byl jsem šťastný. Do Prahy jsme přijeli přesně na čas. Takhle si představuju dráhy 21.století. ALE jen když pominu několik zásadních detailů.
Kamil Krbálek
Bůh jezdí na kole
Dnes odpoledne jsem nakoupil plnou tašku perníčků, ne pro sebe, a vykračoval si městem na autobus. A tu někdo křičí „Všichni propadnete peklu. Chechtáte se a jste úplně slepí. Sper vás ďas.“ Lidé na ulici se začali rozhlížet kolem sebe, kdože nám to spílá, někteří se zamračili, některým přejem po rtech ironický úsměv. „Celý město je ztracený, jenom žerete a chlastáte, ale Bůh to všechno vidí. Všechny do jednoho vás pošle do pekla.“ Chlapík na kole se zastavil před nic netušícím hloučkem na trolejbusové zastávce a jeho hlas neutichal. „Paroubku Topolánku připravte se na Boží soud,“ bylo to dost daleko, takže nevím, jestli mu něco řekli, ale odpověď jsem slyšel. „Chechtáte se mi, ale já vás varoval. Začněte se kát, máte poslední příležitost. Jedině Bůh nám dává sílu.“
Kamil Krbálek
Dnes prší
Dnes prší, dnes naše firma platí. Obdivuju umění našeho miloučkého státu vyrazit z lidí prachy a ty pak blahosklonně rozdat potřebným. Na pastelkovné se totiž vybírá dešťovným.
Kamil Krbálek
Nové brýle
Sundal jsem si brýle a poslepu je začal čistit. Na brýle se bez brýlý blbě vidí, ale teď, když se z nich odloupl pěkný kus čerstvého mechu, jsem se přeci jen na ně podíval. Za obroučkou byla mazlavá usazenina jakéhosi neidentifikovatelného původu a něco jako žabinec ozeleňovalo skla. Asi budu potřebovat nové brýle, usoudil jsem sklesle. Jednou za čas se podvoluju tomuto volání matky přírody a pln obav hledám nějakou optiku.
Kamil Krbálek
Požární školení
Náš pan ředitel včera zjistil, že není dostatečně proškolen v požárních předpisech. Již uplynuly tři roky, co byl školen naposledy, jak neklamně dokládá archivovaný zápis s jeho podpisem. A když není proškolen pan ředitel, není proškolen nikdo. Bezpečnostní technik Jirka dostal befel svolat okamžitě na druhý den školení.
Kamil Krbálek
Vaření čaje
Dnes jsem si hodinu vařil jeden hrníček čaje. H-O-D-I-N-U. Hrůza. Jako obvykle padla devátá a dávám si svačinku a k tomu šálek černého nebo zeleného čaje. Rychlovarná konvice je taková trochu jetá, umíte si asi představit, jak vypadá v jednomužné kanceláři. Má prostě takovou tu správnou patinu, která dodává čaji ten správný šmak. A správný říz mu pak dává od vánoc nemytý hrníček. Krásný, z pálené keramiky, vylepšený pravým čajovým povlakem. Čajíček bývá jak uvařený v Číně, i když je pytlíkový.
Kamil Krbálek
Která kočka je rezatá?
Podařilo se mi urazit Míšu. Byli jsme na večeři a ona si objednala lazagne s brokolicí. Podotkl jsem, že je to asi oblíbené jídlo rezatých koček, a rychle dodal, že myslím Garfielda a jejího Bruna. „Ale Bruno není vůbec rezatej,“ naježila své rezaté vlasy. „Ééé, né?“ Byl jsem zmatený, dodnes jsem byl skálopevně přesvědčenej, že Bruno je rezatej, má totiž přesně stejný odstín jako Míša, aspoň jsem si to myslel. „Rezatá je přeci úplně jiná. Víš jak vypadá rezatá?“
