17.listopad - Den boje...

V kalendáři píšou, že 17. listopad je dnem boje. A tento den boje je prý i naším státním svátkem. Tak uvažuju, co podpořím tím, když ten den budu slavit. Možná, že podpořím svobodu a možná i demokracii, ale s nima jedním vrzem taky podpořím ten boj. A to se mi krajně nelíbí.

Ten den má boj v názvu, takže se asi bude bojovat, pár bitev je už do ulic Prahy ohlášených. Spousta lidí se pohoršuje, že ty pouliční bitky jsou zneuctěním památky „svatého" boje studentů, ale do důsledků vzato bude Den boje oslaven naprosto stylově. Ale beze mě. Mým cílem je život na Zemi v míru a harmonii mezi lidmi a to tenhle „svátek" netvoří. Náš stát se chlubí svou mírumilovností, ale skoro všechny jeho svátky oslavují válku, boj nebo násilí, kdy jedni lidi ublížili druhým lidem. Jestli by to spíš neměly být dny smutku.

Kdekdo se pohoršuje, že 17.listopad už mladým nic neříká a vyhrožuje, že minulost se kvůli tomu bude opakovat. Ale spousta z nás cítí intuitivně, že oslavovat boj, je prostě kontraproduktivní. Vytváří to totiž jen další boj, další šarvátky.

Ten boj je minulost a tím, jak se k ní pořád vracíme, udržujeme jí pořád při životě. Pořád se o ní hádáme a stejně je to k ničemu. Co kdybychom si vytvořili nové svátky, kde bychom oslavovali něco, co chceme vytvořit v budoucnosti? Něco pozitivnějšího a radostnějšího než je ta trapná minulost plná násilií? Mám návrh, nazvěme 17.listopad Svátkem svobody a demokracie.